Keř zvaný bobkovišeň

Keř zvaný bobkovišeň

Tento stálozelený keř může být malého vzrůstu, ale doroste dokonce i výšky čtyř metrů. Díky svým krásně lesklým zeleným listům se hodí nejen doprostřed zahrady, ale využít ho můžete i na živý plot, který dokonale ochrání vaše soukromí.
Bobkovišeň původně pochází z Balkánu, a do Evropy byla dovezena z Trabzonu do Cařihradu v roce 1546. Poté se rychle rozšířila po celé Evropě, a to především díky tomu, že si ji oblíbili vysazovat do zámeckých a klášterních zahrad.
živý plot
Mnoho druhů
Bobkovišní existuje mnoho druhů, všechny se však těší velké oblibě. Druhy se rozlišují na malolisté, velkolisté či úzkolisté odrůdy. Většina z nich má lesklé listy, které připomínají vavřín. Odtud také pochází jejich název: latinsky vavřín = laurus, a latinsky plody = census. Složením těchto slov vzniklo označení laurocerasus, což je v překladu bobkovišeň. Každý keř bobkovišně vám krásně vykvete malými bílými kvítky, které jsou sdruženy ve vzpřímených hroznech dlouhých asi dvacet centimetrů. Když keř odkvete, vytvoří se zajímavé černočervené nejedlé peckovice.
Co má bobkovišeň ráda
Keře jsou většinou nenáročné dlouhověké rostliny bez zvláštních pěstebních požadavků. Pokud by si ale mohly vybrat, raději jim svědčí slunné a vzdušné stanoviště, které je chráněné proti větru. Nepohrdne však ani polostínem. Zimu přečkává vcelku dobře, a pokud by se přeci jen stalo, že některá z větví namrzne, snadno zase na jaře obrazí. Velmi dobře snáší také řez a zmlazení. Pokud je v létě velké sucho, nezapomeňte keříky zalévat, ovšem rostliny snesou sucho i dlouhodobě.
sladké olivové květy
Pokud byste si chtěli tento krásný keř sami namnožit, nebudete s tím mít velkou práci. Množí se snadno výsevem, a mnohdy je zahrádkáři považován za plevel, což je škoda, protože dovede nadělat mnoho parády nejen v létě, ale také v zimě, neboť se pyšní svou zelení i tehdy, když ostatní keříky opadají.

Keř zvaný bobkovišeň
Ohodnoťte příspěvek
Comments are closed.